iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Vychovatelky školní družiny a klubu při ZŠ Buttulova, J. Blažková a J. Škarydová, připravily pro své žáky výlet do romantického prostředí Moravského krasu, který patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. V celém území je známo více než 1000 jeskyní. Čtyři z nich jsou přístupné veřejnosti. Punkevní jeskyně s vodní plavbou na podzemní říčce Punkvě a prohlídkou dna propasti Macocha. Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a Sloupsko – šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi.

V pondělí 24. května jsme se sešli v 8.00 hodin u základní školy, jako každý všední den, ale do budovy jsme nevešli. Počkali jsme na p. Tomu, který nás odtud autobusem odvezl do pohádkového prostředí. V cíli cesty nás vítalo sluníčko, které se v odpoledních hodinách potkávalo i s kapkami deště. Čas mezi prohlídkami jeskyní a dalším programem jsme vyplnily svačinou v přírodě či nákupem drobných suvenýrů a občerstvení.

Nejdříve nám učarovala prohlídka Kateřinské jeskyně. Nese název podle dívky Kateřiny, která pásla ovečky, jedna se zaběhla do jeskyně, ona ji hledala a obě se v jeskyni ztratily. Před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna se otevírá vchod do této jeskyně. Tvoří ji dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Mezi nejkrásnější partie patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. Upoutaly nás i krápníkové sloupy. Průvodce všem vysvětlil pojem stalagmit, stalagnát a stalaktit a jak dlouho, proč a z čeho krápník roste. Viděli jsme krásné krápníky, některé představovaly pohádkové bytosti, zvířata, les a na jeden krápník, Černouška, si mohl každý sáhnout a něco si přát. Zaposlouchali jsme se do tónů hudby, ty se v jeskyni krásně rozléhaly. Vynikající akustika dómu je příležitostně využívána pro pěvecké a hudební koncerty.

Od areálu Skalní mlýn jsme se svezli eko silničním vláčkem k Punkevním jeskyním. Ty se nacházejí v Pustém žlebu. Procházeli jsme mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Název nese po maceše, která poslala nevlastního syna nasbírat jahody na sráz, aby zde spadl. Nakonec ho zachránili, ale ona neunesla hanbu, tak sama do propasti skočila. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha. Hloubka propasti je 138 metrů. Další část návštěvní trasy pokračuje projížďkou na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Nás však čekala jen částečná plavba, vzhledem ke zvýšené hladině říčky. Součástí plavby byla prohlídka Masarykova dómu, prý nejkrásnější prostory v Punkevních jeskyních.

Plánovaná cesta lanovkou byla ohrožena. Začínala bouře. Hřmělo a spustil se vydatný déšť. Nakonec vše dobře dopadlo a vyjeli jsme po skupinách kabinkovou lanovkou na Horní můstek, odkud byl krásný výhled, i když deštivý, na dno propasti. V lanovce i nad propastí neměl snad nikdo strach nebo ho nedal na sobě znát (možná jen vychovatelky a paní učitelka Mašková, která se výletu také zúčastnila).

Plni dojmů a zážitků jsme po odpočinku sjeli zpět lanovkou k Punkevním jeskyním, odtud vláčkem ke Skalnímu mlýnu, kde jsme na parkovišti již při slunečních paprscích nastoupili do autobusu, abychom se po dvou a půl hodinové jízdě ve večerních hodinách vrátili zpět domů.

I když nás při návratu vítala deštivá Chotěboř, výlet se líbil. Žáci se vrátili s novými poznatky a zážitky, každý si určitě dovezl ten správný suvenýr a měl o čem vyprávět.

A nám zůstala jen otázka – „kam na výlet příští rok“…